Finanční úřad - jak dlouho může kontrolovat a doměřovat daňová přiznání?

 

Správce daně může obecně zahájit daňovou kontrolu a doměřit daňovému subjektu daň pouze po dobu tří let od termínu pro podání řádného daňového tvrzení. Dle příslušných ustanovení zákona a vymezených důvodů může být lhůta pro stanovení daně značně upravena a ve svém důsledku prodloužena až na období deseti let. Obvyklým důvodem je podání dodatečného daňového přiznání daňovým subjektem v posledních dvanácti měsících před skončením původní lhůty nebo zahájení daňové kontroly ze strany správce daně. Do uplynutí lhůty pro stanovení daně tedy lze změnit poslední známou daň v neprospěch daňového subjektu (= lze zahájit daňovou kontrolu a na základě ní doměřit daň), ale také ve prospěch daňového subjektu (= lze provést opravu formou podání dodatečného přiznání).

Lhůta pro stanovení daně, vliv různých skutečností na tuto lhůtu

 

Lhůta pro stanovení daně (tzv. prekluzivní lhůta), je lhůtou, po kterou může správce daně zahájit daňovou kontrolu za již uplynulá zdaňovací období a daň stanovit v jiné výši než byla vyměřena. Lhůta pro stanovení daně je vymezena v § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), který stanoví, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky. Lhůta pro stanovení daně počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení (například u správních poplatků, které se řídí daňovým řádem).

Pro lhůty i pro podání daňového přiznání platí, že pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Toto by mělo platit i pro lhůtu pro stanovení daně, přičemž ale existuje speciální pravidlo stanovené v § 148 odst. 1 daňového řádu, které stanovuje počátek základní lhůty pro stanovení daně, která začíná běžet již tím dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou a nikoliv až den následující, jak stanovuje základní pravidlo pro lhůty upravené v daňovém řádu. Aplikace pravidel pro lhůty na lhůtu pro stanovení daně není v daňovém řádu vymezena zcela jednoznačně, a proto v případě, že správce daně zahájí daňovou kontrolu podle názoru daňového subjektu například s jednodenním zpožděním, je možno se proti takovému postupu bránit s tím, že lhůta pro stanovení daně již uplynula.

Lhůta pro stanovení daně je pouze časové období, po které může být vyměřená daň následně změněna. Tato lhůta ale nemá vliv na jiné povinnosti daňového subjektu (například lhůta pro archivaci daňových dokladů podle § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“ a zákon o DPH") , podle kterého se daňové doklady uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo). 

Příklady nejběžnějších lhůt pro stanovení daně za rok 2019

 

Druh daně Termín pro podání přiznání   Lhůta   pro stanovení  daně
Silniční daň – rok 2018 31.1.2019 31.1.2022
DPH – prosinec 2018 25.1.2019 25.1.2022
DPH – leden 2019 25.2.2019 25.2.2022
 
Daň z příjmů – rok 2018
- podává daňový subjekt 1.4.2019 1.4.2022
- podává daň poradce nebo auditor 1.7.2019 1.7.2022

 

Lhůta pro stanovení daně však může být v různě vymezených důvodech prodloužena. Správce daně tak může zkontrolovat i starší zdaňovací období. Jestliže však nenastane žádná ze zákonem vymezených situací, tak po třech letech skončí pro správce daně možnost zkontrolovat příslušné zdaňovací období a změnit tak poslední známou daň. Každé zdaňovací období může mít lhůtu pro stanovení daně upravenu z různých důvodů.  Tato lhůta proto může končit u konkrétního zdaňovacího období dříve nebo později.

Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím deseti let od jejího vzniku.

Jedinou výjimku tvoří trestně-právní rovina, kdy je možné otevřít i již prekludovaná zdaňovací období.

 

§ 148 daňového řádu řeší lhůtu pro stanovení daně

 

Prodlužení lhůty o rok, pokud v posledních dvanácti měsících před uplynutím dosavadní lhůty nastane jedna z následujících skutečností:

  • podání dodatečného daňového přiznání
  • oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně
  • oznámení rozhodnutí o stanovení daně
  • zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku
  • oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku,
  • oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně

 

Důvody, kdy se může lhůta znovu rozběhnout:

  • zahájení daňové kontroly
  • podání řádného daňového přiznání
  • oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení
  • marné uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zahájení daňové kontroly v souladu s ustanovením § 87 odst. 6 daňového řádu

 

Důvody pro stavění lhůty:

  • po dobu řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem
  • po dobu řízení o otázce, o níž je příslušný soud rozhodnut, a která je nezbytná pro správné stanovení daně
  • po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní
  • od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav
  • od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení
  • ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci

 

Placení daní ...

Daňový řád dále stanovuje i lhůtu pro placení daně (nelze vybrat a vymáhat nedoplatek na dani po uplynutí lhůty pro placení daně). Lhůta pro placení daně je přitom šest let a začíná běžet dnem splatnosti daně. Lhůta pro placení daně je delší než lhůta pro stanovení daně.

 Chystá se zahájit nebo již zahájil správce daně daňovou kontrolu po lhůtě? Braňte se....

Jsme připraveni Vám pomoci a kontaktovat nás můžete na mailu info@dsucto.cz